Proč kupovat štěně s PP
Proč investovat peníze do štěňátka s průkazem původu?
K čemu mi je vůbec průkaz původu?
Před pořízením pejska je třeba si říct, co vlastně chcete koupit. Chci hovawarta či voříška? Rodokmen je vlastně taková Vaše jistota, že kupujete štěně příslušející k plemenu hovawart a že jeho předci skutečně hovawarti byli. V průkazu původu máte uvedené předky až do 4. generace - s tím, že máte jistotu, že pes uvedený jako tatínek Vašeho štěněte je skutečným otcem vrhu. Získáte určitý přehled, co můžete od svého nového psa očekávat. Jeho narození bylo důkladně plánováno. Poradce chovu pomohl majiteli feny vybrat nejvhodnějšího krycího psa a celý vrh minimálně jednou zkontroloval. Máte tedy jistotu, že kupujete hovawarta. Pouze průkaz původu Vám zaručí, že kupujete opravdu hovawarta a ne psa, který je podobný hovawartovi. Štěně bez PP lze přirovnat k botám "značky ADIDAAS" z vietnamské tržnice. Rodokmen je jakási ochranná známka, která se nám zaručuje za to, co kupujeme. Při koupi štěněte bez PP nemáte tedy žádné záruky předků, zdraví ani povahy. Toto štěně může být v lepším případě potomkem rodičů s rodokmenem, kteří byli vyloučeni z chovu pro hrubou vadu (napr. agresivita, bazlivost, nesestouplé varle, velké bílé skvrny či jiné hrubé exteriérové vady, vysoký stupeň DKK či jiná genetická vada). v horším případě může být tatínek třeba sousedů zlaťák či flat, se kterým se maminka štěňátek náhodou zapletla.
Nejčastější nepravdy a výmluvy - Proč štěňátka nemají rodokmen
1) narodilo se jako sedmé tedy nadpočetné štěně a už se na něj s PP nedostalo...
Tohle je opravdu jen výmysl rádoby chovatele. Neexistuje žádné nadpočetné štěně. Každé narozené štěně dostane průkaz původu, i kdyby se jich ve vrhu narodilo třeba 100 
2) Pejsek má drobnou vadu, proto nedostane PP
Znova lež! Každé štěně narozené u chovatele v chovatelské stanici má nárok na rodokmen, i kdyby mělo obrovský bílý znak či stojící uši. Rodokmen dostane vždy. Poradce chovu toto štěně označí jako nestandard a chovatel je povinen ho prodat se slevou a nového majitele na tuto vyřazující vadu z chovu upozornit.
3) Naše fenka není chovná, nechtělo se nám běhat po výstavách a fenu uchovňovat
Opět je tu možný problém. Opravdu se majiteli nechtělo anebo si je již předem vědom nějaké vady kvůli, které by fena na bonitaci neuspěla? Pokud je majitel feny jen líný s ní někam vyrazit, pořád riskujete, že kupujete zajíce v pytli. Fena nemá zhotovený a oficiálně posouzený RTG snímek - je zde tedy možnost DKK, dále nebyla posouzena exteriérově a může přenášet některou z hrubých vad, Stejně tak povaha nemusí odpovídat povaze hovawarta. Opět kupujete štěně bez záruky.
Věřím, že autorka - chovatelka ch. Stanice Kesidy od které máme naši Cailin se neurazí, když její článek uveřejním i na našich stránkách.
Originál článku najdete na této adrese: http://janii.uhlik.net/
Podmínky pro uchovnění (hovawarta)
1. čistokrevnost dle PP vydaným Plemennou knihou uznávanou FCI (vždy ho dostanete při koupi štěněte s PP)
2. absolvování svodu mladých ve věku od 6 měsíců (jedna návštěva klubové akce, která se koná 2-3x do roka, takže je možné si vybrat vhodný termín, zde komise štěně posoudí dle exteriéru a majitel se dozví, zda má jeho hovawart předpoklady pro uchovnění a zda nemá nějaké hrubé vady, které vylučují z chovu, od štěněte se očekává, že bude umět chodit na vodítku a dokáže chvíli postát, než si ho komise prohlédne)
3. absolvování výstavy se zadáváním CAC CR ve třídě mladých nebo dospělých a ohodnocení minimálně "velmi dobrý"; (stačí absolvovat jednu výstavu za život psa, feny. Pokud nemá hrubé vady, většinou nedostane horší známku jak "velmi dobrý").
4. vyšetření (RTG) na dysplazii kyčelních kloubů RTG DKK a zapsání výsledku do PP, které dělá Plemenná kniha ČKS. Proti výsledku se můžete odvolat.
5. úspěšné absolvování bonitace s výsledkem "chovný" a přiděleným bonitačním kódem. Podrobné informace získáte prostudováním bonitačního a zápisního řádu, zde uvádíme pouze krátký přehled. Na bonitaci můžete přihlásit fenu od 20 měsíců, psa od 24 měsíců.
Takže pokud to shrnu, stačí:
- obětovat jeden víkend (v sobotu klubová výstava a v neděli svod mladých),
- nechat vyhotovit RTG DKK (většinou už v každém okresním městě, nebo u dobrého veterináře)
- dostavit se na jeden den na bonitaci (posouzení exteriéru a povahy bonitační komisí)
Uznáte sami, jsou toto tak náročné podmínky, které by seriozního chovatele měli odradit od jejich absolvování ?
Ziskem za tuto investici je vědomí, že vlastníme kvalitního hovawarta, který může dát kvalitní potomky.
A pokud to nevyjde a náš hovawart neuspěje a nestane se chovným? Potom víme, že něco není je v pořádku a neměl by mít potomky a už dále na něm nechováme, abychom jeho případné vady nepřenesly do další generace. A to je cílem chovu – mít kvalitní, zdravé a povahově vyrovnané hovawarty, kteří budou pro nové majitele jen zdrojem radosti.
